Advertisements
Farang

Farang (bílý cizinec) Thajskýma očima aneb jak nás asi vidí Thajci a Thajky

Co je to vlastně za tvora ten farang (bílý cizinec)? Nedivte se, čemu všemu se diví v Thajsku. Nedivte se, že se diví, čemu že se to divíte vy. Farang je většinou velmi hezký, protože má bílou pleť, alespoň než vyleze na slunce. Nedá se u něj dobře rozpoznat věk. Živí se ponejvíce samými nepoživatelnými věcmi jako bramborami, chlebem nebo sýrem. Klidně vypije nesladké mléko a vůbec mu není špatně. Možná že to je ta prapříčina, proč se tak málo usmívá, má často špatnou náladu a dělá si se vším starosti. Ale proč je pořád ve spěchu, to nevysvětluje. Do slepičí polévky si nedává cukr a ananas jí bez soli a feferonků. Často dává přednost zralému ovoci před nezralým, platí to dokonce i o mangu. Když mu dáte ochutnat nejlepší mamuang jang maj suk – zelené mango, strašlivě se šklebí a prská okolo sebe. Ale hroznové víno jí někdy i zelené. Strká si klidně před lidmi vidličku do pusy. Z nepochopitelných důvodů jí levou rukou, která je přeci méně šikovná. Asi to bude tím, že si zapomene předem jídlo posekat sekáčkem na kousky a v pravé ruce pak musí místo lžíce třímat nůž. Užívá zvláštní kulatý a tupý nůž, kterým se na hladkém talíři může těžko něco povést ušmidlat, aniž by to bylo velmi směšné. O dobré pochutnání farangům vůbec nejde. Dovedete si představit, že si v restauraci objednávají každý pouze jeden druh jídla, jedinou porci a jen pro sebe? A že si zaplní žaludek polévkou už před jídlem, aby je přešel hlad ještě před obědem? Vůbec nejedí dohromady ze společných misek. Asi je nezajímá co všechno dobrého je navařeno. Klidně přistoupí na to, že jim kuchař sám, podle svého mínění, odměří na talíř, jak moc nebo málo se mají najíst a přesně tolik toho poslušně z toho jediného talíře snědí. Tedy snědí, to zrovna ne. Zhltnou co nejrychleji, aby mohli hned pádit někam dál. Za čím a proč tak rychle není známo. V restauracích jsou z nich všichni paf. A to nejlepší přijde na konec: každý chce platit sám za sebe! Khon mí ling tham ráj – zlomyslní jazykové, asi někdo kdo nemá Evropu moc rád, tvrdí, že tam snad mají restaurace, kde se jí vestoje. Kdyby na tom snad přeci jen bylo něco pravdy, tak to by tedy byla opravdu strašná představa.

Čtěte také:  Soukromý detektiv se v Thajsku může hodit

Farang se koupe v moři, i když svítí sluníčko.Tvrdí, že přiletěl na dovolenou, ale pořád se baví o práci a podnikání. Očividně mu to nedělá dobře, protože se přitom rozčiluje, mračí se a dělá si vrásky. Podivná věc se stane, když se farangovi něco nelíbí, jak to je, a chtěl by, aby to bylo jinak. Vypadá to, jako kdyby se zbláznil. Zrudne a něco si nahlas křičí. Pohled na to vůbec není hezký, takže všichni, po kterých něco chce, se raději seberou a jdou od toho. A už se nikdy nevrátí, aby se to třeba nestalo znovu. Pokud nemohou odejít, vůbec faranga neposlouchají, jak to je jedině rozumné. A nejrozumnější je, už od takového člověka neposlouchat raději nikdy nic. Nevydrží sedět na zkřížených nohou a musí se všelijak s velikým vzdycháním povalovat. Nedá se mu upřít snaha o zdvořilost a slušné chování, ale je to nad jeho síly. Například vystačí s jedním druhem pozdravu, ať se setká s mladším nebo starším člověkem, s nadřízeným i níže společensky postaveným, dokonce ani pro mnichy nebo vlastní rodiče nemá zvláštní druh pozdravu. Zdá se, že evropské jazyky nemají polohy, jako je královská thajština. Jakým jazykem by tedy asi mluvil farang se svým králem? Zvláštní je polibek faranga. Líbají tak, že si přikládají ústa na ústa, místo aby jen lehce zavadili tváří o tvář. A když už jsme u takových trapných nepříjemností – strašně se potí a opravdu to není cítit hezky. Ani trošku. Co se týče vkusu, stačí si povšimnout, že farang například obdivuje víc obyčejné orchideje než řekněme tu nejexotičtější růži. Zrovna tak nedokáže farang úplně utajit, že se mu líbí dívky s vyloženě tmavou pletí a rozpláclým džamúkem (nosem). Co byste tomu řekli? Asi nejde o úchylku, protože je to úplně běžné. Oblékání u nich není věcí vkusu, vystačí s pomačkanými tričky a kraťasy po celý tento svůj život. Dobré je, že všichni farangové jsou velmi bohatí. I když to někteří trochu zapírají. Někdy si představují, alespoň zpočátku, že když je v Thajsku lacino, tak že tady neutratí všechno, co mají. V hotelech a autobusech vystačí s pomocí průvodců. Ale jak je pustíte do města, abyste každého vedli za ručičku. Nejdřív neumí najít restauraci. Pak si neumí objednat, pak se neumí najíst a nakonec si neví rady s placením. Mezitím se mu chtělo na WC, ale nedovede se zeptat, kde to je. Na druhé straně je hezké, když se o někoho tak nemohoucího můžete postarat. A jsou roztomilí jako malé děti. Umějí se radovat z nejobyčejnějších maličkostí. Dovede je přivést k úžasu třeba i obyčejné pole s ananasem. Opravdu připomínají malé děti nebo zvířátka.

Čtěte také:  33 tipů co dělat na ostrově Koh Chang

Farang - bílý cizinecPostrádají lidský stud. Farang ladies si zapomínají brát pod šaty podprsenku a někdy si ji zapomenou vzít i na pláž. Muži a ženy se navzájem dotýkají na veřejnosti. Farang se snaží smlouvat. Když se dospěje k ceně, kterou sám navrhoval, tak se rozhodne, že nic nekoupí. Tak proč smlouvá? Bojí se nemocí a chce mít štěstí v lásce jako normální člověk, ale vůbec se nevyzná v amuletech. Co se týče vzdělání, číst a psát umí, i když jen v tom jejich hranatém nevzhledném písmu. Ale nerozpozná ani koratanakosinský stavební sloh, epos Rámakhíjan ho ve škole snad vůbec ani neučili, nemá jasno jestli má před sebou víc životů a v chrámu klidně zapaluje místo tří vonných tyčinek pouze jednu. Dějinami je vůbec nedotčen až do doby, kdy Japonci stavěli most přes řeku Kwai, a o tom ví něco málo jen proto, že o tom viděl film. Nemají představu o vývoji lidstva a snad se i domnívají, že kulturní střed světa je tam někde v těch jejich končinách. Po příletu z Evropy se farang snaží dostat co nejrychleji k moři jen proto, aby hned vylezl v poledne na pláž. Přestože je pod palmami krásný stín, lehne si na slunce a usne. Dělá to tak každý z nich. Nemají pokoj, dokud úplně nezčervenají, asi jako kdybyste je povařili, a dokud nemají úpal a úžeh. Přesto v tom pokračují po celou dobu. Postupně přestanou být červení, ale ztmavnou úplně stejně jako kopáči kanálů. Pak teprve spokojeně odletí. Ale co asi řekne takový farang doma, když se ho zeptají: “Co jsi to, u všech Buddhů, na té dovolené dělal, že jsi tak černý? To jsi sázel rýži na poli”?

PhDr.Petr Šulc – Převzato z www.thajsko.com s laskavým svolením Ing. Josefa Brožíka

Čtěte také:  Vývoz z Thajska
Advertisements

Autor Pavel Bergman

Webu Thajský Ráj věnuji téměř všechen svůj volný čas a pevně věřím, že pro vás bude užitečný. Pokud se vám Thajský Ráj líbí a přinesl vám užitek, můžete jeho provoz a mojí práci podpořit buď nákupem letenek, rezervací ubytování, rezervací vozu přes odkazy a vyhledávače na tomto webu, nebo se staňte mým patronem na patreon.com/thajskyraj. Vaše podpora je pro zachování provozu tohoto webu velmi důležitá! Děkuji! Pavel

10 komentářů

  1. ježíš,to se ti povedlo:)

  2. Ahoj,můžu se tě na něo zeptat ? Kolik stojí celkově byt na pronájem v Thajsku ? Nejlíp ve městě. Chtěla bych tam žít,je to pro mě moc důležitý. Tak abych měla představu. Dík. p.s odepiš mi pls na tvým blogu.

    • Na to neni uplne jednoducha odpoved. Zalezi na tom kde v Thajsku a pak taky jak velke by to bydleni melo byt a zda dum nebo byt. Ceny jsou jine v Bangkoku, v Pattaye, na Koh Changu, v Khon Kaenu nebo Udon Thani. Ale pro predstavu garsonku lze sehnat jiz od 2.000 bahtu, v nekterych mensich mestech mimo turisticky ruch i za 1.000 bahtu. 2 pokojovy byt od 4.000 bahtu. Stredne velky dum od 10.000 bahtu. Ber to ale pouze velmi orientacne. Opravdu to nelze pausalizovat a ceny we mohou velmi lisit dle oblasti. 4 pokojovy dum na Koh Changu bude stat 20.000 bahtu a stejny dum v malem meste Khlung v provincii Chantaburi uz se da porodit za 3.500 Bahtu mesicne. Takze rozdily jsou fakt velke. Kazdopadne doporucuji pomoc od mistnich lidi, protoze pokud budes hledat na vlastni pest vzdy to bude drazsi nez kdyz ti pomuzou mistni lidi.

  3. Uz dlouho jsem se tak nezasmal:-)

  4. to psal nějakej stupida ne? byt thajce, nedokážu si představit člověka kterej umí psal ale má takovýhle myšlenkový pochody cca pětiletýho dítěte… asi ta jiná mentalita…

    • Psal to PhDr.Petr Šulc, ktereho rozhodne za stupidu nepovazuji. Naopak, Dr. Sulc prozil v Thajsku 20 let a patri k nejlepsim ceskym odbornikum na Thajsko. Clanek je psany s nadsazkou a je pro pobaveni, coz jste vy pravdepodobne nepochopil. Nicmene z vaseho myslenkoveho pochodu usuzuji, ze o Thajsku toho mnoho nevite.

  5. Ahoj všem čechům v Thajsku.Asi je to starší záležitost.Vtipně napsáno:)Děkuji

  6. 555. Há Há Há. . . Konfrontace s thajci a jejich kulturou? Thajskou diktátorku mám doma a vím o čem to je. Naivní představa o exotických končinách a mniších jenž se vznášejí na obláčku je jen iluze. Myšlení thajské je vesměs ryzí pragmatismus. Pokud se začnete učit jejich jazyk a to jsem učinil, pochopíte záhy že je to velmi zjednodušená verze PROSÍm (s velikou uctivostí) – a kdo jste vy? a děkuji a co tedy vlastně můžeme udělat pro to aby se nám oběma vedlo skvěle?

    Nepokoušejme se “naroubovat” naše myšlení na jejich, protože je to prostě jinak!

    Češi – evropani jsou konzervativci a lidé z thajských končin jsou připraveni na neustálou změnu. Rodinná pohoda ve smyslu sezení u nedělního televizního “státního předpovídání budoucnosti” se prostě nekoná. 🙂

    Co jste zrovna dnes udělali pro to aby vaše budoucnost a budoucnost vašich potomků byla lepší?
    Nic? Tak to raději zkuste znova. Třeba budete mít víc možností a lepších nápadů.

    A nebo třeba ne. Ale “Ne” je jenom převlečené ano.

    Tak to prosím zkuste znova Khopunakhap a carpediem

  7. Jirka Chabus

    Po delší době znovu přečetl, Stále pravdivé i vtipné 5555

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *