Prastryc pohreb

Pohřeb prastrýce Ída – Thajský pohřeb

Čím déle v Thajsku žijete, tím pravděpodobnější je, že budete pozváni na thajský pohřeb. Může to být pohřeb třeba rodiče vašeho kolegy v práci nebo příbuzný vaší thajské manželky či manžela. V žádném případě nejsem specialista na thajské pohřby, ale za tu dobu co žiji v Thajsku jsem již na několika pohřbech byl a rád bych se podělil o to, co můžete na takovém pohřbu očekávat.

Ve čtvrtek 28.3.2013 jsme byli doma na Koh Changu, když mi odpoledne zazvonil telefon. Volala nám prateta, že její manžel – prastrýc Íd ten den zemřel v nemocnici. Bylo mu 67 let a zemřel na vleklý zánět břišní dutiny, se kterým bojoval něco přes dva měsíce. Ještě před pár dny jsme ho byli doma navštívit a vypadal dobře a v dobré náladě. V úterý se mu však přitížilo a dva dny na to zemřel v nemocnici. Jelikož prastrýc byl blízký příbuzný, museli jsme se ihned zbalit a vyrazit do města Khlung, zúčastnit se pohřbu, který začínal ješte ten den v podvečer.

Pohreb prastryce Ida

První otázkou, pokud jste na thajský pohřeb pozváni, je zcela jistě, co si vzít za oblečení. Thajsko je v tomto případě velmi neformální a není zvykem se obléknout do nějakého slavnostního smutečního obleku či šatů, jako je tomu v Evropě. Na zdejší pohřeb můžete přijít v jakémkoliv oblečení černé nebo bílé barvy a nebo kombinací obou barev. Klidně můžete přijít i v modrých džínách či džínových kraťasech a k tomu si vzít bílé nebo černé tričko. Tričko může být i s nápisem. Já jsem měl na sobě černé kraťasy s černým tričkem, pak bílým tričkem s černou kresbou a poslední den džínové kraťasy s bílým tričkem. Thajský pohřeb je v naprosté většině (96%) případů buddhistický a trvá mnohem déle, než je tomu zvykem v české kotlině. Thajský pohřeb může trvat od 3 dnů až klidně po jeden či dva roky. Vše záleží na rozhodnutí rodiny zesnulého. To, zda se zůčastníte všech částí pohřbu, nebo jen části, záleží jak blízko máte k zesnulému. Pokud by se jednalo například o rodiče kolegy, tak by jste se zůčastnili pravděpodobně jen poslední den, kdy probíhá kremace. V případě zemřelých příbuzných blízkého kamaráda či členů rodiny vaší ženy či muže se pravděpodobně zůčastníte všech částí popř. většiny. Pokud tomu tak bude, slušností je předat nějakou hotovost (obvykle 100 – 1.000  Báhtů) v obálce rodině zesnulého.

Ihned po smrti zesnulého je jeho tělo převezeno většinou do buddhistického chrámu popř. domů (záleží na tradicích dané rodiny). A ještě večer tentýž den je vykonán první obřad. Tohoto obřadu se zůčastníte jen tehdy, pokud jste zesnulého osobně znali. Tělo (již ošetřené speciálními mumifikačními oleji) je uloženo na stole přikryté látkou. Odkryta je pouze hlava a pravá ruka. Lidé pak jednotlivě přicházejí k zesnulému a polijí odhalenou ruku trochou svěcené vody. Tuto příležitost můžete využít k požehnání či požádání o odpuštění. Následně je kolem kotníků a zápěstí zemřelého omotán vysvěcený bílý provázek, kterému se říká “saj sin”. Ruce jsou spjaty v modlící gesto a do rukou je vložen lotosový květ s vonnými tyčinkami. Do úst zesnulého je pak vložena mince. Poté je tělo vloženo do rakve, která je pak položena na vysoký stolec. Stolec je obložen květinami. V popředí je postaven obraz s portrétem a jménem zesnulého. Následně jsou přizváni 4 buddhističtí mnichové, aby se za zesnulého každý den modlili. Tyto modlitby probíhají většinou po dobu sedmi dní, ale někdy je počet dní zkrácen dle rozhodnutí rodiny. Zvláště se tak děje v případě, že by den kremace přicházel na pátek, kdy kremace proběhnout nemůže. Je to z toho důvodu, že thajský název pátečního dne zní podobně jako thajské slovo “štěstí či spokojenost”. Pokud jsou modlitební dny zkráceny, musí být modlitby některý den opakovány vícekrát, aby bylo modliteb celkem 7. Posvěcený bílý provázek spojuje tělo s mnichi, přes který zemřelý dostává dar požehnání. Modlitby většinou začínají kolem 19:00 hodiny a trvají přibližně hodinu.

Čtěte také:  Řízení a půjčení vozu v Thajsku aneb thajská doprava

Na severu a severovýchodě země (zejména v oblasti Isán) jsou obřadní modlitby většinou prováděny v domě zesnulého a často probíhají v průběhu celé noci, neboť se jedná o příležitost k setkání všech příbuzných a známých. V žádném případě se nejedná o setkání plné smutku. V přestávkách mezi modlitbami často hraje thajská hudba a účastníci tančí a zpívají karaoke. Během celého několika-deního pohřbu se podává jídlo a pití. Na místo konání pohřbu jsou přivezeny stoly a plastové židle, aby se měli, desítky až stovky hostů kde najíst a napít.

Po sedmi modlitebních dnech je pak den kremace. Některé rodiny kremační den udělají ihned po modlitbách, některé však s kremací čekají i rok či déle. Velmi často se mladý člen rodiny stane na jeden či dva dny mnichem – novicem, jako obětování se a vyjádření úcty zesnulému. Aby se mladý hoch mohl stát mnichem, musí podstoupit plný obřad včetně vyholení hlavy a obočí (vlasy a obočí jsou symbolem starého a špatného), opět jako dar a vyznání úcty. V našem případě modlitební dny byli tři a čtvrtý den byl den kremace. Za mnicha – novice pak byl vybrán 12-ti letý bratr mojí ženy Tiger a jeho o rok mladší bratranec Ford. V den kremace jsou ráno proneseny další modlitby za zesnulého a po modlitbách je nabídnuto jídlo a pití mnichům. V tu dobu je na místě již mnoho hostů, přičemž v tento den to jsou již většinou skutečně stovky lidí. Jakmile se hosté nají a napijí, nastává čas na přesun rakve do kremačního chrámu. Rakev je vynesena a položena na slavnostní ozdobený vůz.

K vozu je připevněn černobílý dlouhý provaz. Podél provazu se shromáždí procesí pozůstalých, dotýkající se provazu zespodu dlaněmi. V čele procesí jdou nejbližší příbuzní zesnulého nesoucí jeho portrét a zapálené vonné tyčinky. Následují je mniši a za nimi pak jdou v procesí další blízcí členové rodiny. Vůz je pak posledním a za vozem se mohou případně připojit ostatní truchlící. Když smuteční průvod dorazí ke kremačnímu chrámu, musí ho celkem třikrát obejít proti směru hodinových ručiček. Následně je rakev z vozu sejmuta a vynesena po schodech do kremačního chrámu, kde je opět položena na vysoký stolec. Vedle rakve je umístěn portrét zemřelého. Celý kremační chrám je ozdoben látkou a květinami. Pověření smuteční hosté přinesou mnišské róby a položí je na podstavce před rakví. Následně příchází mnich k převzetí róby, jakoby od zesnulého. Před převzetím róby pronese mnich modlitbu. Poté může někdo pronést řeč o zesnulém. Následně všichni mnichové položí květiny pod rakev symbolizujíce tak zažehnutí ohně. Všichni přítomní hosté se pak shromáždí před chrámem a jeden po druhém berou jeden dřevěný nebo umělý květ s připevněnou svíčkou a vonnou tyčinkou z připravené nádoby. Pak vystoupají po schodech k rakvi a naposledy pozdraví zesnulého sepjatýma rukama ve výši obličeje s malým úklonem a vloží květ do nádoby pod rakví s tím, že mohou také pronést krátkou modlitbu odpuštění zemřelému za jeho minulé prohřešky. Po cestě dolů z kremačního chrámu pak hosté obdrží nějaký suvenýr, který si sebou odnesou na památku domů. V našem případě to byl malý slunečník. Poté co všichni smuteční hosté pozdraví zesnulého začne již samotný kremační obřad, kterého se již účastní jen nejbližší rodinní příslušníci. Ostatní hosté odejdou domů, jelikož již prokázali zemřelému a pozůstalým úctu. Obřad se koná většinou odpoledne mezi 14:00 az 16:00 hodinou.

Čtěte také:  Zemřel Král Bhumibol Adulyadej

Během vlastního kremačního obřadu jsou nejdříve z rakve odejmuty všechny ozdobné předměty (světelné svíčky či květiny). Následně je rakev přenesena ze stolce před kremační pec a víko rakve je odejmuto. Pak je vzat kokos a seseknuta jeho špička. Kokosovým mlékem je polito tělo zesnulého. Rakev je poté vložena do pece. To je poslední chvíle kdy rodina vyjadřuje úctu zemřelému a loučí se s ním. Do rakve jsou vhozeny i dřevěné či umělé květy od ostatních hostů. Někdy se do rakve ještě symbolicky hodí nějaké peníze na “poslední cestu”. Pak pozůstalí sestoupí ze schodů odkud sledují zapálení rakve. Pozůstalí však dohoření ohně nečekají a odcházejí domů. Vrátí se druhý den pro popel zesnulého. Obřad je opět vykonán za přítomnosti mnichů. Sladce voňavé lístky květů jsou přimíchány do popela. Dle rozhodnutí rodiny je pak popel umístěn do jedné nebo více uren. Urna je přenesena do modlitební haly, kde mniši opět pronesou modlitby za zemřelého. Následně je mnichům opět předáno jídlo a mnišské róby jménem zesnulého. Co se pak stane s popelem se liší rodinu od rodiny. Mnozí ponechají urnu s popelem v chrámu, jelikož se 50. a 100. den konají další menší obřady s modlitbami. Někteří si vezmou urnu domů. Někteří vyplní přání zesnulého, pokud během života rodině sdělil své přání jak naložit s jeho ostatky. A další možnost, která se stává v současnosti populární, je nazývána “loj angkán” nebo-li poslání popele po vodě. Není to tedy vyloženě buddhistická tradice, jelikož tento způsob byl převzat z indického Hinduismu, kde často rozprašují popel do řeky Gangy. Nicméně někteří Thajci věří, že posláním popela jejich milovaných po řece nebo po moři pomůže “omýt” jejich vlastní “hříchy” a pomůže jim k snadnější cestě do Nebe.

Čtěte také:  Důchody a sociální dávky v Thajsku aneb na co mají Thajci nárok

A tak jsme se po 4 dnech rozloučili s prastrýcem Ídem. Musím říct, že to nebyl vůbec smutný pohřeb a během těch 4 dní jsem nikoho z rodiny neviděl plakat. Jediné slzy byly vidět u posledního obřadu, kdy bylo otevřeno víko rakve a rakev vložena do pece. Jinak se všichni většinou po Thajsku usmívali a spíše se veselili k úctě a na počest prastrýce, s tím, že se všichni u této příležitosti sešli a probrali život. Ptal jsem se na to, proč nevidím slzy a řekli mi, že již plakali doma a že je to věčný koloběh života s tím, že strýc se zase narodí do nového života a bude žít dál. Do té doby minimálně v jejich srdcích. Thajci jako Buddhisté věří na reinkarnaci a tedy další životy a to je i důvod, proč smrt berou trochu jinak než my z Evropy.

Autor Pavel Bergman

Webu Thajský Ráj věnuji téměř všechen svůj volný čas a pevně věřím, že pro vás bude užitečný. Pokud se vám Thajský Ráj líbí a přinesl vám užitek, můžete jeho provoz a mojí práci podpořit buď nákupem letenek, rezervací ubytování, rezervací vozu přes odkazy a vyhledávače na tomto webu, nebo se staňte mým patronem na patreon.com/thajskyraj. Vaše podpora je pro zachování provozu tohoto webu velmi důležitá! Děkuji! Pavel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště