Thajský systém počítání času

Možná jste se již setkali s problematikou thajského počítání času, když jste v Thajsku komunikovali s místními o tom kolik je hodin.  A možná se vám již stalo, že vám thajci řekli v jedenáct hodin večer, že je pět hodin. Thajský systém počítání a sdělování času je totiž odlišný od evropského systému. V Čechách používáme buď jeden 24 hodinový cyklus a nebo dva 12-ti hodinové cykly. V Thajsku se do jisté míry používá také 24 hodinový cyklus například v oficiálních zprávách, ale v běžné mluvě se používá thajský systém. Thajský systém rozděluje den na čtyři 6-ti hodinové cykly. První od půlnoci do 6:00 hodin, druhý od 6:00 do 12:00, třetí od 12:00 do 18:00 a čtvrtý od 18:00 do 24:00 hodin. Takže thajský systém zjednonušeně řečeno zná pouze 1 – 6 hodin s příslušným přívlastkem. V praxi tedy například 7:00 hodin je  1 hodina,  11:00 hodin je 5 hodin, 20:00 jsou dvě hodiny a 22:00 jsou 4 hodiny s doplněním slov určujícího jednotlivé 4 cykly.

Tyto šestihodinové cykly mají svůj historický důvod. Dříve (řekněme před 200 – 300 lety) nebyly k dispozici v thajských domácnostech hodiny a tak čas oznamoval místní chrám či jiná místní autorita a to zvuky pomocí hudebních nástrojů. Přes den se používal gong a přes noc buben. Aby nebylo počítání zdlouhavé a náročné, byl den rozdělen na 4 šestihodinové úseky a při hlášení času se počítalo pohodlně a snadněji maximálně do šesti.

Níže se tedy podívejme jak se tyto 4 šestihodinové cykly rozlišují. V jednotlivých tabulkách uvedu vždy česky vyjádřený 24-hodinový čas, čas thajsky, českou transkripci thajštiny a český doslovný překlad.

Čas od 1:00 hodiny do 5:00 hodin ráno se vyjadřuje přidáním slova „ตี“ = Tý před číslovku. Slovo „ตี“ = Tý znamená „tlouci“ a také „rána“, to podle bubnu, který se v noci používal k oznámení času. Volně přeloženo do češtiny to tedy znamená kolik ran se na buben tlouklo. Hodiny v prvním cyklu se tedy řeknou takto:

01:00	ตีหนึ่ง	Tý Nnhng	Jedna rána
02:00	ตีสอง	Tý Sóng	Dvě rány
03:00	ตีสาม	Tý Sám	Tři rány
04:00	ตีสี่	Tý Sý	Čtyři rány
05:00	ตีห้า	Tý Há	Pět ran

Od 6:00 hodin do 11:00 hodin dopoledne se čas vyjadřuje přidáním slov „โมงเช้า“ = Móng Čáo před číslovku. Slovo „Móng“ znamená „hodina“ a slovo „Čáo“ znamená „ráno“. Ale slovo „โมง“ = Móng je také citoslovce pro zvuk gongu, na který se přes den oznamoval čas. Proto se používá slovo „Móng“ jen přes den. Hodiny v druhém cyklu se tedy řeknou:

06:00	หกโมงเช้า	Hók Móng Čáo	Šest gongů ráno
07:00	หนึ่งโมงเช้า	Nnhng Móng Čáo	Jeden gong ráno
08:00	สองโมงเช้า	Sóng Móng Čáo	Dva gongy ráno
09:00	สามโมงเช้า	Sám Móng Čáo	Tři hodiny gongy ráno
10:00	สี่โมงเช้า	Sý Móng Čáo	Čtyři gongy ráno
11:00	ห้าโมงเช้า	Há Móng Čáo	Pět gongů ráno

Toto je původní Thajský systém, který vede k docela bizarní situaci, kdy 6:00  tedy Hók Móng Čáo (šest gongů/hodin ráno), je sice číslem více, ale přesto je to časově méně než 11:00 hodin tedy Há Móng Čáo (pět gongů/hodin ráno). Jenže aby to nebylo pro cizince tak jednoduché, tak současné vlivy západních kultur samozřejmě také ovlivňují thajský jazyk. To má za následek i to, že zvlášt mladá generace a také v některých částech Thajska – především ve středním Thajsku (díky kosmopolitnímu Bangkoku), používají i druhou modernější variantu, kdy se po 6:00 hodině dále pokračuje v počítání tak jak ho známe my z Evropy tj. sedm, osm, devět, deset a jedenáct s přidáním slov „Móng Čáo“, místo tradičního thajského jeden, dva, tři, čtyři a pět. Tato moderní varianta dopoledního času tedy vypadá takto:

06:00	หกโมงเช้า	Hók Móng Čáo	Šest hodin ráno
07:00	เจ็ดโมงเช้า	Džet Móng Čáo	Sedm hodin ráno
08:00	แปดโมงเช้า	Pét Móng Čáo	Osm hodin ráno
09:00	เก้าโมงเช้า	Káo Móng Čáo	Devět hodin ráno
10:00	สิบโมงเช้า	Sib Móng Čáo	Deset hodin ráno
11:00	สิบเอ็ดโมงเช้า	Sib Ét Móng Čáo	Jedenáct hodin ráno

U hodin od 13:00 do 18:00 se přidávají slova „บ่าย“ – „Báj“ = brzy odpoledne, před číslovku a „เย็น“ – „Jen“ = pozdě odpoledne/brzy večer za již známé slovo „โมง“ – „Móng“ = hodina či gong. Čas třetího cyklu tedy vypadá takto:

13:00	บ่ายโมง	Báj Móng	Brzy odpoledne jeden gong
14:00	บ่ายสองโมง	Báj Song Móng	Brzy odpoledne dva gongy
15:00	บ่ายสามโมง	Báj Sám Móng	Brzy odpoledne tři gongy
16:00	สี่โมงเย็น	Sý Móng Jen	Čtyři gongy pozdě odpoledne
17:00	ห้าโมงเย็น	Há Móng Jen	Pět gongů pozdě odpoledne
18:00	หกโมงเย็น	Hók Móng Jen	Šest gongů pozdě odpoledne

Hodiny od 19:00 do 23:00 jsou vyjádřeny přidáním slova „ทุ่ม“ – „Thum“ za číslovku 1 – 5. Slovo „ทุ่ม“ – „Thum“ je citoslovce bubnu, na který se v noci oznamoval čas.

19:00	หนึ่งทุ่ม	Nnhng Thum	Jedna rána bubnu
20:00	สองทุ่ม	Song Thum	Dvě rány bubnu
21:00	สามทุ่ม	Sám Thum	Tři rány bubnu
22:00	สี่ทุ่ม	Sý Thum	Čtyři rány bubnu
23:00	ห้าทุ่ม	Há Thum	Pět ran bubnu

Záměrně jsem výše vynechal hodiny 12:00 a 24:00, protože ty mají své vlastní výrazy, které do výše uvedených pravidel nezapadají. 12:00 se tedy řekne „เที่ยง“ – „Thýjang“ tedy poledne a 24:00 se řekne „เที่ยงคืน“ – „Thýjang Khhn“ tedy půlnoc. Někdy thajci použijí pro 24:00 hodin i „หกทุ่ม“ – „Hók Thum“, ale to spíše ojediněle.

Co se týče minut, tak thajci je jednoduše přidají k dané hodině, takže například 5:50 hodin se řekne „ตีห้า ห้าสิบ“ – „Tý Há Há Sib“ = Pět ran padesát. Thajština nemá u hodin žádný ekvivalent ke slovům čtvrt a třičtvrtě, takže se používají čísla 15 a 45. Pro „půl“ je možné použít jak číslo 30, tak i thajské slovo pro polovinu tj. „ครึ่ง“ – „Khrrng“.

No a na závěr snad ještě jak se řekne thajsky „Kolik je hodin?“ = „กี่โมง แล้ว ครับ/ค่ะ“ – „Gý Móng Léau Khrab/Kha“