Bohužel v Čechách (i na Slovensku) téměř neexistují učební pomůcky či slovníky pro Thajský jazyk a tak si musíme často vystačit s těmi co jsou k dispozici v Anglickém jazyce. Je to velká škoda, protože anglická transkripce je pro Čechy i Slováky často zavádějící a nepřesná, a Čeština se pro přepis do latinky hodí mnohem více než Angličtina. V tomto článku se tedy pokusím vytvořit seznam základních slov a frází, které by Čechům a Slovákům mohli pomoci se základním dorozumněním v Thajsku. Přece jenom je přinejmenším slušnost a vyjádření respektu, když v cizí zemi umíte v místním jazyce alespoň pozdravit a poděkovat. Nejdříve je však třeba se zmínit o tom, že Thajština je tónový jazyk – má celkem 5 tónů – což znamená, že stejné slovo vyslovené jiným tónem zcela mění význam. A tón bohužel do latinky nelze přepsat. Proto se doporučuje, aby se začátečníci snažili mluvit monotónně. Může to být pro nás někdy těžké. Protože Čeština, Slovenština i Angličtina také používá tónů, nicméně jinak než Thajština. My používáme v našem jazyce tón k vyjádření otázky, či zdůraznění něčeho i k vyjádření emocí. V našem jazyce lze z tónu vyčíst i jak to ten druhý myslí. Toto však v Thajštině neexistuje. Vyjádření emocí, či dotazu v Thajštině nelze. A tóny se používají ke správné výslovnosti jednotlivých slov. Jeden známý příklad za všechny – věta: „Máj maj maj maj“ znamená „Hoří nové dřevo?“ – v této věte znamená první slovo máj – dřevo, druhé slovo maj – nový, třetí maj – hořet a poslední maj je vyjádření otázky. Bohužel takto v psaném projevu nedokáži vyjádřit latinkou tóny, takže vám nemohu přiblížit přesný rozdíl mezi jednotlivými slovy. Jak vidíte, v Thajštině se k vyjádření otázky použije slovo – maj, a v našem jazyce to vyjádříme tónem. Možná si ti, kteří v Thajsku již byli mohli všimnout, že na některé anglické tázací věty Thajci nereagují a neodpoví. A je to právě proto, že v angličtině dotaz vyjádříme tónem, který však Thajcům nic neříká, neboť mají uši naladěné jinak a to na jednotlivá slova a ne celou větu. Proto není špatné při anglické konverzaci v tázací větě nakonec přidat Thajské slovo „Maj“ a Thajec okamžitě pochopí, že se ho ptáte a že očekáváte odpověď. Někdy si cizinci myslí, že Thajci nechtějí odpovědět nebo že jsou arogantní a ignorují otázku, jenže skutečný důvod je právě ten, že Thajci tu otázku bez přidaného tázacího slova „maj“ nepochopí. A nedorozumnění je hned na světě.
Než se dostanu k jednotlivým slovíčkům, musím se ještě zmínit o další důležité součásti Thajštiny a to jsou slovní částice, přidávaná na konec věty nebo za skupinu několika slov, které nic konkrétního neznamenají, nelze je přeložit, ale jsou velmi dúležité. Takovou částicí je například slovo „ครับ“ = Khrab (v případě muže), nebo také Khab (Thajci jsou líní R vyslovovat a tak ho v hovorové Thajštině vynechávají) a slovo „ค่ะ“ = Kha (v případě že mluví žena). Tato částice je vyjádření slušnosti, respektu, zdvořilosti. Pokud tato slova do vašeho projevu nepřidáte, pak budete pro Thajce znít nehezky, arogantně až skoro vulgárně. Pokud však budete tyto částice používat často, pomalu za každým slovním spojením, pak budete Thajcům znít velmi libozvučně, zdvořile a řeknou, že moc hezky mluvíte. Zároveň tato částice Krab/Kha může znamenat slovo „Ano“ – souhlas a nebo vyjádření pochopení/porozumnění. Dále se používá v případě, když chcete odpovědět někomu kdo vás volá. Například na vás volá přítelkyně z koupelny, že něco potřebuje, vy odpovíte „Khrab“ na důkaz toho, že jí slyšíte a posloucháte co potřebuje. Dalšími podobnými částicemi jsou slova „นะ“ – Na nebo „จ่ะ“ – Dža. Níže tedy již některá ze základních slov a frází:
Pozdrav / Dobrý den / Ahoj | Sawat Dý Khrab/Kha |
Naschledanou | Báj Báj |
Dobré ráno | Arun Sawat Khrab/Kha |
Dobrou noc. Hezké sny. | Fan Dý Khrab/Kha |
Děkuji | Khob Khun Khrab/Kha |
Promiňte / Pardon | Kho Thód Krab/Kha |
Jak se máš? | Sabáj Dý Maj Khrab/Kha |
Mám se dobře | Sabáj Dý Khrab/Kha |
Ano | Čaj |
Ne | Maj nebo Maj Čaj |
Já chci…. | Phom Ják Dáj ……. Khrab (muž) |
Čan Ják Dáj …… Kha (žena) | |
Nechci | Maj Au Khrab/Kha |
Neřeknu ti to | Phom Maj Bók Khrab (muž) |
Čan Maj Bók Kha (žena) | |
Dívat se | Dů |
Vidět | Hen |
Prosím platit / Zaplatím | Geb Tang Khrab/Kha |
Ček Bin Khrab/Kha | |
Záchod / Koupelna | Hong Nám |
Kde je toaleta? | Hong Nám Jů Naj Khrab/Kha |
Pokoj | Hong |
Máte volný pokoj? | Mí Hong Maj Khrab/Kha |
Resort | Rýsót |
Hotel | Rong Rém |
Pivo | Bíja |
Pomerančový džus | Nám Som |
Jablečný džus | Nám Epnn |
Melounový šejk | Teng Mó Pan |
Banánový šejk | Gůaj Pan |
Ananasový šejk | Saparót Pan |
Horká káva | Kafé Rón |
Coca Cola | Khók |
Whiskey | Lau |
Led | Nám Keng |
Sladkosti / cukrovinky | Kanom |
Chléb | Kanom Pang |
Jídlo | Ahán |
Voda | Nám |
Mléko | Nom |
Vepřové | Mů |
Hovězí | NnnA |
Kuře / Kuřecí | Gaj |
Rýže | Kháu |
Párek / klobása | Seko |
Ananas | Saparót |
Mango | Mamuang |
Papája | Malakó |
Pomeranč | Som |
Pomelo | Som Ó |
Banán | Gůaj |
Meloun | Teng Mó |
Cigarety | Burí |
Kouřit | Sub Burí |
Důd Burí | |
Mohu zde kouřit? | Sub Burí Dáj Maj |
Důd Burí Dáj Maj | |
Popelník | Tý Khýja Burí |
Máte popelník? | Mí Tý Khýja Burí Maj Khrab/Kha |
Kde? | Týnaj |
Jít | Paj |
Kam jdeš? | Paj Naj |
Půjdete s námi? | Paj Důaj Gan Maj Khrab/Kha |
Kolik to stojí? | Thao Raj Krab/Kha |
Gý Báht Krab/Kha | |
Jak se jmenuješ? | Khun Čhh Araj |
Co? Cože? | Araj Na Krab/Kha |
Co to je? | Ný Araj Krab/Kha |
Nevím | Maj Rů Krab/Kha |
Velký | Jáj |
Malý | Lek |
Víš? Víte? | Rů Maj |
Kde je pláž? | Čáj Hád Jů Tý Naj Krab/Kha |
Kudy se jede na pláž? | Čáj Hád Paj Tháng Naj Krab/Kha |
Jíst | Kin Kháu |
Pít | Dhhm Nám |
Mám hlad | Phom Hiju Khrab (muž) |
Čan Hiju Kha (žena) | |
Máš hlad? | Khun Hiju Maj Khrab/Kha |
Mám žízeň | Phom Hiju Nám Khrab (muž) |
Čan Hiju Nám Kha (žena) | |
Máš žízeň? | Khun Hiju Nám Maj Khrab/Kha |
Co budete pít? / Co si dáte k pití? | Khun Dhhm Araj Khrab/Kha |
Je to dobré? Chutná ti to? | Arój Maj Khrab/Kha |
Je to moc dobré. Moc mi to chutná. | Arój Mák Khrab/Kha |
Odkud jsi? | Khun Má Džák Naj Khrab/Kha |
Jsem z České republiky | Phom Má Džák Sátharana Rad Ček Khrab (muž) |
Čan Má Džák Sátharana Rad Ček Kha (žena) | |
Pojď sem | Má Ný Noj Khrab/Kha |
Můžeš sem prosím jít? | Má Ný Noj Daj Maj Khrab/Kha |
Miluji tě | Phom Rak Khun Khrab (muž) |
Čan Rak Khun Kha (žena) | |
Miluješ mně? | Khun Rak Phom/Čan Maj Khrab/Kha |
Miláček | Tyrak |
Láska | Rak |
Nerozumím | Phom Maj Kao Džaj Khrab (muž) |
Čan Maj Kao Džaj Kha (žena) | |
Nemluvím Thajsky | Phůt Pasá Thaj Maj Daj Khrab/Kha |
Mluvíte Anglicky? | Khun Phůt Pasá Angkit Daj Maj Khrab/Kha |
Mluvím trochu Thajsky | Phom Phůt Thaj Dáj Nit Nój Khrab (muž) |
Čan Phůt Thaj Dáj Nit Nój Kha (žena) | |
Bolí mně to | Man džeb (Ťeb) |
Bolí mně noha | Phom Půat Khá Khrab (muž) |
Čan Půat Khá Kha (žena) | |
Bolí mně hlava | Phom Půat Hua Khrab (muž) |
Čan Půat Hua Kha (žena) | |
Bolí mně zub | Phom Půat Fan Khrab (muž) |
Čan Půat Fan Kha (žena) | |
Horký / Horko | Rón |
Studený | Jen |
Chladno | Náu |
Zmrzlina | Katym nebo Ajkym |
Ty mi lžeš, že ano? | Khun Gó Hok Čaj Maj Khrab/Kha |
Nelži mi prosím | Já Gó Hok Khrab/Kha |
Mluvím pravdu | Phom Phůt Džing Džing Khrab (muž) |
Čan Phůt Džing Džing Kha (žena) | |
Sto | Rój |
Tisíc | Phan |
Milión | Lán |
Peníze | Ngn |
Telefon | Thórasap |
Prosím kredit 12call za 100 Báhtů | Tttm Ngn Thórasap Wan Tů Kól Nhng Rój Bát Krab/Kha |
Telefonovat | Thó |
Doma / Domov | Bán |
Vracím se domů | Phom Gamlang Dža Glab Bán Khrab (muž) |
Čan Gamlang Dža Glab Bán Khrab (žena) | |
Jet/jít domů | Paj Bán |
Samozřejmě u všech slov je třeba použít správné tóny, které však neumím písemnou formou v latince vyjádřit. Proto doporučuji, aby jste slova používali ve středním tónu a monotóně a je velká šance, že vám Thajci budou rozumět, co chcete říct. Pokud by někdo nějaké slovo postrádal a chtěl by ho doplnit, budu rád, když mi napíšete a já slovo či frázi doplním. Pokud pobýváte v Thajsku delší dobu, rozhodně doporučuji se naučit číst a psát Thajské písmo, což není o nic těžší než se naučit například ruskou azbuku a následně se naučit alespoň částečně Thajsky. Uvídíte, že bude život v Thajsku pak jednodušší, zajímavější a hlavně i levnější. Pokud by jste se chtěli začít učit Thajskou abecedu a Thajsky, pak mohu doporučit tyto tři učební pomůcky, které jsem sám k učení Thajského jazyka používal.
Dobrý den…mohu požádat o radu jak se řekne thajska Prosím? Moc dekuji
Bohužel thajština nemá úplně adekvátní slovo k českému slovu „prosím“, aby se dalo použít stejně. Ke správnému překladu je třeba znát kontext a velmi často se slovo prosím vyjadřuje zcela jiným slovním spojením. Přímý překlad slova „prosím“ je buď กรุณา – čtěte garuná nebo โปรด – čtěte pród. Tato slova však lze použít pouze pro význam prosby (např. prosím udělejte to a to) a ještě ne vždy.
Dobre.Moc Vam dekuji 🙂
Mohl bych požádat o vysvětlení, proč Thajci nepoužívají mezery mezi slovy?
Děkuji
Thajstina nepouziva mezery mezi slovy v psanem textu, protoze tak byla vytvorena a je jednodussi precist thajstinu bez mezer mezi slovy nez treba cestinu. Thajstina nepouziva velka a mala pismena a znamenka jako jsou vykricniky, otazniky ci tecky za vetou. Jednotlive vety od sebe v thajstine oddeluje prave mezera (i kdyz jsou vyjimky a mezera vzdy nutne nemusi znamenat konec vety), zatimco v cestine je to tecka na konci vety a velke pismeno na zacatku vety nove. Vyjadreni otazniku resp. tazaci vety ci vykricniku resp. rozkazovaci vety nebo zvolani vyjadruji k tomu urcena presna slova. Jinymi slovy, aby jste z vety vytvoril napr. vetu tazaci musite na konec vety umistit v thajstine jedno z nekolika tazacich slov. Je to tak i proto, ze thajstina je tonovy jazyk a otazku nedokaze vyjadrit tonem. Naproti tomu v cestine otazku vyjadrujeme prave tonem popripade v psanem textu otaznikem. A to plati o ruznych typech vet jak v psanem tak i mluvenem projevu. Zkratka thajstina tony pouziva k jinemu ucelu nez cestina nebo anglictina. V thajstine tony meni vyznam slov a v cestine ci anglictine tony meni typ vety (oznamovaci, tazaci, rozkazovaci atd.). Dale thajstina vetsinou pouziva kratka slova s malym poctem slabik (krome jmen) a v psanem projevu ma pevna pravidla a jednotliva slova od sebe oddeluji podle techto pravidel souhlasky a samohlasky. Kdyz se clovek tato pravidla nauci a ve cteni dosahne vyssi urovne a pravidla si osvoji, pak zjisti, ze je psani slov v thajstine dohromady celkem prirozene a ze neni potreba slova od sebe oddelovat mezerou. Je to uplne stejne v cestine, kdy prvnacci take ctou pomalu a po jednotlivych pismenech ci slabikach, ale pokrocili ctenari jiz nectou jednotliva slova po pismenech nebo po slabikach ale po celych slovech a pokud je v nejakem slove zamerne chyba ci prehozena pismenka tak ctenar text bez problemu precte spravne a mnohdy si chyby ani nevsimne. Snad jsem odpovedel srozumitelne.