Důchody a sociální dávky v Thajsku aneb na co mají Thajci nárok

Když se v Thajsku zeptáte místních, jaké jsou tu starobní důchody, jaká je podpora v nezaměstnanosti nebo kolik peněz od státu dostane thajský invalida, v naprosté většině se vám dostane odpovědi, že žádné takové důchody či dávky nejsou a pokud jsou tak že je to tak 500 THB měsíčně, tak že to vlastně ani nestojí za řeč. Jenže Thajsko disponuje zákonem a královským výnosem o sociálním pojištění, kde tyto sociální benefity jsou přesně vyjmenovány a popsány tak, že na ně mají lidé nárok. Obyčejní lidé o tom však většinou nic neví a ani je to moc kupodivu nezajímá. Mne to ale docela zajímá a myslím, že nebudu sám, tak se podívejme, co říká thajský zákon o tom, na co má thajský lid nárok.

V Thajsku existují dva sociální či důchodové systémy:

1) Důchodový systém pro státní zaměstnance

Státní penzijní fond – Government Pension Fund byl založen v roce 1997, kdy tak byl reformován dosavadní důchodový systém pro státní zaměstnance, který byl v Thajsku zaveden v roce 1902 Králem Rámou V. Tento důchodový systém se týká cca 1,2 milionu státních zaměstnanců, kteří jsou rozděleni do 12-ti kategorií.

– civilní státní úředníci
– státní zaměstnanci soudů
– úředníci státních univerzit
– veřejní žalobci a státní zástupci
– státní učitelé
– zaměstnanci parlamentu
– zaměstnanci policie
– zaměstnanci vojska
– zaměstnanci Ústavního soudu
– administrativní soudní úředníci
– zaměstnanci Protikorupčního úřadu
– generální auditoři

Tito státní zaměstnanci platí do důchodového fondu 3-15% z měsíčního platu s tím, že povinná jsou 3% a dalších 1-12% je dobrovolná a zcela na rozhodnutí zaměstnance. Stát jako zaměstnavatel k tomu do fondu přispívá dalšími 5-ti procenty. Každý zaměstnanec má u fondu svůj vlastní účet, kam jsou částky připisovány a penzijní fond svěřené prostředky investuje a zhodnocuje. Při odchodu státního zaměstnance ze služeb státu je mu pak penze vyplacena ve dvou fázích. První jako částka odchodného a druhá jako penze.

2) Sociální pojištění zaměstnanců

Sociální pojištění je povinen platit každý zaměstnanec, který pracuje v podniku zaměstnávajícím více než 10 zaměstnanců, což zahrnuje cca 9,5 milionu pracujících. V praxi platí zaměstnanec 5% z platu a zaměstnavatel dalších 5%. Sociální pojištění spravuje Úřad sociálního zabezpečení – สำนักงานประกันสังคม (čti sámnak ngán prakán sang khom) – Social Security Office. Královský výnos o sociálním pojištění říká, že thajský zaměstnanec platící si sociální pojištění má nárok na sociální podporu od státu pro tyto případy:

– kompenzace v případě stáří
– kompenzace v případě nezaměstnanosti
– příspěvek na dítě
– kompenzace v případě smrti
– kompenzace v případě úrazu nebo nemoci
– kompenzace v případě invalidity
– kompenzace v případě těhotenství

Tyto kompenzace mají své specifické podmínky, které musí zaměstnanec splnit a v případě nároku si o každou musí zaměstnanec zvlášť osobně požádat s příslušnou hromadou dokladů, jak již to již v Thajsku bývá. Jen ve zkratce si řekněme jak vysoké jednotlivé kompenzace jsou v případě splnění všech nutných podmínek:

– kompenzace v případě stáří – 15% z průměrného platu za posledních 60 měsíců
– kompenzace v případě nezaměstnanosti – 50% platu po dobu 6-ti měsíců, ne však více než 15.000 THB
– příspěvek na dítě – 350 THB měsíčně na 1 dítě do 6ti let věku, maximálně však na 2 děti
– kompenzace v případě smrti – příspěvek na pohřeb 30.000 THB + pro pojištěné 3 – 10 let asistenční příspěvek 1,5 násobku měsíčního průměrného platu nebo pro pojištěné nad 10 let asistenční příspěvek 5-ti násobku měsíčního platu
– kompenzace v případě úrazu nebo nemoci – úhradu zdravotní péče ve stanovených limitech buď ve schválené nemocnici dle pacientova výběru a nebo v nejbližší nemocnici v naléhavých případech.
– kompenzace v případě invalidity – náklady na lékařské ošetření nepřekračující částku 2.000 THB měsíčně + doživotní invalidní důchod ve výši 50% průměrného měsíčního platu v případě ztráty zaměstnání.
– kompenzace v případě těhotenství – 12.000 THB na úhradu nákladů za porod

Zákon o sociálním pojištění a královský výnos dále upravuje kompenzace za pracovní úrazy.

Sociální pojištění se nevztahuje na zaměstnance zaměstnaných u zaměstnavatelů, kteří mají 10 a méně zaměstnanců a fyzických osob podnikatelů, což je však většina všech pracujících v Thajsku.

Z toho tedy vyplývá, že oba systémy důchodu a sociálních příspěvků pokrývají spíše minoritní část obyvatelstva Thajska a většina obyvatel (cca 60% pracujících) podmínky důchodu či sociálního pojištění nesplňuje, což odpovídá na otázku, proč v Thajsku většina lidí odpoví, že tu žádné důchody nejsou. Otázkou je zda je to dobře či nikoliv. Podle mně je současný model, kdy se lidé a rodiny musí spolehnout hlavně sami na sebe lepší a přirozenější a pro stát i zdravější. Určitě by mohla Thajská vláda více myslet na zdravotně handicapované lidi a invalidy, kteří na tom v Thajsku moc dobře nejsou a pokud nemají rodinu, tak jsou v podstatě odkázáni na žebrotu.