Podvod v thajske cestovce

Podvod v thajské cestovce

Pokud vstoupí do cestovní kanceláře v Bangkoku turista z Prahy, rozhovor se obvykle odehraje v angličtině. Berou se na pomoc prospekty a bichle ,,Lonely Planet” anebo jiní průvodci. Může to pak vypadat třeba takto:

,,Chtěli bychom navštívit nějaká zajímavá místa tady v Bangkoku a pak jet k moři.  Určitě bychom rádi viděli Čatučak.”

,,Čatučak? Nevím, co tím přesně myslíte.”

,,No přece – ty největší víkendové trhy.”

,,Aha, Džatudžak.” 

,,To tedy nevím. Já tady mám jasně napsáno ,,Chatuchak”. Podívejte! I když je tu taky ,,Jatujak” nebo dokonce ,,JJ Market”. Rozhodně ne nějaký Džatudžak nebo jak to říkáte. To bude někde jinde, něco úplně jiného.”

,,Ne ne, je to opravdu totéž. Ono to totiž anglicky nejde napsat zcela přesně a správně. Vy nemáte vůbec písmeno ,,džó”, a tak tam strkáte ,,č”, což je špatně a navíc  pro všechna thajská různá ,,čó” máte jen jednu literu.” 

,,My nejsme Angličané.”

,,A jak se tedy u vás mluví?”

,,No naším jazykem. Českým, samozřejmě.”

,,A píše?”

,,Přece česky! Jak jinak?”

,,A vy snad umíte napsat ,,dž”? Neříkejte, že máte písmenko ,,džó”!”

,,Jistěže umíme. Prostě napíšeme vedle sebe písmenka ,d” a ,,ž”.”

,,Zajímavé. Džatudžak” tedy umíte napsat? Vždyť to nemáte česky, ale anglicky. Čtete to česky nebo anglicky?”

,,Víte vy co? Nechme toho. Dobře, tak nás dovezte na ten, jak vy tvrdíte, Džatudžak. Ať už je to cokoli. A pak ještě do chrámu Vat Po. Když koukám tady na ty krkolomné názvy,  raději jsem vybral ten nejvíc krátký a jednoduchý. Abychom se zase nemuseli složitě dohadovat.”

,,Snad Vat Pchó neboli Vat Pchra Četupchon Viman Manhgkchalárám Ráčavaram Mahávihán, původně Vat Phóthárám? My to zkracujeme na Vat Pchra Četupchon. Vat  Pchó je velmi zkráceno. Ukažte, jak to tam máte? Dlouhé ,,ó” dovede ten český jazyk napsat?”

,,Ano. Také ,,í”. ,,ú”, ,,é” nebo ,,á”.”

,,To žasnu. Latinka že by to zvládala? No tak tedy ,,Po” nebo ,,Pchó”? Víte, cizinci žádají  obvykle Vat Pchó. Je velmi krásný a navštěvovaný. Určitě žádáte ,,Pchó”. Vy to jenom neumíte přečíst!”

,,Hleďte, rozbolela mne z toho hlava. Vezměte nás kam chcete. Důležitější je, kde si pak máme odpočinout u moře. Co doporučujete? Třeba Pi Pi, Krabi  nebo Koh Čang?”

,,Určitě myslíte Phí Phí, Krabí a Ko Čáng?”

,,No dobře, tak tedy je to Phí a Krabí. Ať je po vašem. Ale Ko Čáng ne! Místo čang tedy možná čáng, ale koh určitě ne. Chceme na Koh Čáng! Kamarád, který tam byl, nám jasně řekl: ,,Dejte si dobrý pozor, aby se to nepopletlo. Protože Koh Čáng je totiž mnohem krásnější.”

,,Promiňte pane, ale žádný Koh Čáng neexistuje. Slovo ,,ko” znamená v thajštině ,,ostrov¨. ,,Ko Čáng” je ,,Sloní ostrov”.”

,,Tak to tedy ne! Už to chápu. A už toho mám dost! Vy nás chcete poslat na ten špatný ostrov. Kdo ví, jestli existuje nějaký trh Džatudžak. Možná ano, a jsou tam nejvyšší ceny a vy z toho máte provizi. Neumím si představit, kde jste nás asi chtěli všude tahat místo toho, co jsme my opravdu chtěli vidět. Ještěže nás doma varovali. Že nás tady budete všichni poučovat, že v Thajsku ničemu nemůžeme rozumět. Abyste dělali z Evropanů hlupáky a mohli je podvést. Já hlupák nejsem! S vámi se dál bavit nebudu! My si k moři dojedeme sami. Na Koh Čáng!”  

Čtěte také:  Hadi v Thajsku a Kambodži I.

Autor PhDr. Petr V. Šulc

Profesionální průvodce a manažer cestovního ruchu a spoluautor českého vydání Lonely Planet Thajsko. Napsal řadu publikací v časopisech (Koktejl, Země světa atd.). Autor mnoha přednášek určených pro veřejnost. Jeden z největších odborníků na thajštinu v Čechách. Studoval také khmérštinu.

Jeden komentář

  1. jako bych slyšel mojí kamarádku :-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *